KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE
Kraniosakrální terapie se řadí mezi velmi jemné a neinvazivní metody podporující samoléčivé schopnosti organismu a jeho přirozenou regeneraci. Vychází ze slova kranio (lebka) a sacrum (kost křížová), což jsou dvě důležité oblasti při práci s kraniosakrální terapií. Při terapii dochází k podpoře vlastního rytmu systému našeho těla, díky čemuž tělo začne s obnovou tkání a energie tam, kde to potřebuje. V kraniosakrální terapii se pracuje s nervovým systémem, jelikož při ní dochází k podpoře cirkulace mozkomíšního moku, který nervovou soustavu vyživuje. Stejně jako viscerální terapie, i kraniosakrální terapie ctí a respektuje systém těla, do kterého vstupuje velmi jemně a nenásilně.
V jakých případech může kraniosakrální terapie pomoci?
Kraniosakrální ošetření má velmi široké spektrum indikací. Můžeme ji využít při léčbě téměř jakýchkoliv fyzických obtíží, některých psychických obtíží, ale taky jako nástroj pro svůj seberozvoj a poznání sebe sama.
Kdy se naopak kraniosakrální terapie neprovádí?
Neprovádíme při akutním zranění hlavy a páteře, při aneurysmatu, zvýšeném intrakraniálním tlaku, u spiny bifidy, u epilepsie, schizofrenie a dalších závažných psychických poruch, v 1. trimestru těhotenství a u nedávných zlomenin lebky.